Po příchodu do školní kuchyně si kluci rozdělili role – někdo se pustil do cibule, jiný krájel buřty, další se zhostil brambor. Nože klouzaly po prkýnkách, cibule štípala do očí a celá místnost se brzy naplnila omamnou vůní smažené cibulky. K ní se přidaly opečené buřty a brambory – a rázem bylo hotovo. Na plotně bublal voňavý buřtguláš, který by si nakonec zasloužil všeobecnou pochvalu i od náročných strávníků.

Druhá parta kuchtíků se mezitím pustila do bublaniny – těsto vonělo vanilkou a ovoce se pod křehkou krustou proměnilo v letní zahradu.

Když nám kuchařky půjčí své království, dokážeme si nejen uvařit, ale i upéct a podělit se. A jak už to u nás bývá – co si připravíme, to si s chutí sníme. Nakonec pečlivý úklid, smích z kuchyně doznívá a vůně zůstává – připomínka příjemného večera, kdy se z vaření stala další malá radostná slavnost.

Marcela Havrdová