I v tomto školním roce jsme nevynechali tradiční týdenní návštěvu patnácti žáků 3. ročníků v naší partnerské škole ve slovenském Martině. Vyrazili jsme vlakem v neděli 7. května hned v ranních hodinách a odpoledne jsme už byli na místě – nutno podotknout, že cesta vlakem utekla nad očekávání rychle a byla poměrně komfortní. Jelikož jsme do Martina dorazili v předvečer státního svátku, přivítal nás prázdný internát jen s vedoucím internátu, panem Karolem. Sotva jsme se ubytovali, vyrazili jsme na podvečerní prohlídku vylidněného města.
Hned další den ráno nás čekala stezka odvahy v podobě výstupu na dva vrcholy Malé Fatry, Klačanskou Maguru a Suchý. Naše pouť započala v Turčianských Klačanech, kam nás dopravil mikrobus s veselým panem řidičem. Cestou nás ochotně bavil historkami o medvědech, kteří se na Slovensku přemnožili a při vystupování se rozloučil hádankou: „Viete čo máte robiť, keď stretnete medveďa? Nič, medveď všetko urobí za vás.“ A tak jsme vyrazili. Medvěda jsme naštěstí nepotkali ani jednoho. Odměnou za bolavé nohy nám ale byly úchvatné výhledy na slovenské hory. Cestou jsme ještě zvládli prozkoumat zříceninu Starého hradu, který zde již od 13. století plnil strážní funkci.
V úterý nás čekal další výlet. Průvodcem se nám stal slovenský kolega, který nám ukázal krásy Tatranského národního parku a vzal nás na výlet do Žiarskej doliny. Většina z nás se zde poprvé střetla tváří v tvář s lavinou, starou 10 dní. Jelikož nám do cíle zbývalo jen pár set metrů, statečně jsme ji přelezli a pokračovali na Žiarskou chatu, kde jsme si odpočinuli a řádně se pokochali výhledem.
Středa a čtvrtek se pak nesli v duchu vzdělávání. Celé dopoledne se našim žákům věnovali slovenští učitelé odborných předmětů. Žáci tak měli možnost prohlédnout si celou školu, účastnit se výuky a vyzkoušet vybavení martinské průmyslové školy. Odpolední hodiny jsme strávili komentovanou prohlídkou Muzea slovenské národní dědiny, procházkami po Martině a sportovními aktivitami v areálu školy. Čtvrteční večer si pro nás a pro slovenské žáky připravili vychovatelé na internátu opékačku s diskotékou, kterou si všichni náležitě užili. Než jsme se nadáli, byl tu pátek ráno a nezbylo než se se všemi rozloučit a vyrazit na cestu domů do Jičína.
Nikola Kobrlová