Co bychom se báli na Prachovské skály, obzvláště na Den Země – 22. 4.
Vybraní žáci prvních a druhých ročníků naší jičínské průmyslovky společně se žáky jičínského gymnázia a hradecké stavební průmyslovky se ve spolupráci s majitelkou Prachovských skal, hraběnkou Schlikovou, podíleli na výsadbě stromků a následném sběru odpadků na turistických trasách křižující skalní skvost Českého ráje.
Za slunného rána jsme, plni očekávání, vyrazili autobusem na zastávku Skalní město, kde nás již vyhlížela usměvavá a pozitivně naladěná paní hraběnka. Společně jsme se vydali k nedaleké mýtině, kde nás čekal první bod programu – sázení stromků, a to za odborného dozoru lesníka Miloše. Ten byl již v plném nasazení, pomocí provázků nám vytyčil dráhy určené pro nové stromky a připravil potřebné nářadí.
Pan lesník nám nejprve vše důkladně vysvětloval, následně názorně ukázal a pak už nám a našim žákům předal rajón. Všichni jsme si navlékli rukavice a pustili se do práce. Někteří žáci se chopili krumpáčů odhodlaně, někteří trochu s obavou, která se ale postupně vytratila. Ostatní již nedočkavě čekali se sazeničkou smrku v ruce, netrpěliví ji konečně vložit do hlíny. Po necelé hodině práce se nám podařilo zasadit celkem 100 nových stromků.
Po krátkém občerstvení nás čekal druhý bod programu – úklid turistických tras Prachovských skal. Paní hraběnka nám rozdala mapky, ve kterých nám ukázala tři okruhy pro tři skupiny, abychom stihli obejít celou oblast Prachovských skal. Naše skupina průmyslováků se vydala od Lepařova pomníku k rozcestí Pod Prachovskou jehlou, kde se k nám přidala naše paní ředitelka, a jako všichni, také pozitivně naladěná. Pokračovali jsme směrem k Hlaholské vyhlídce – Vyhlídce Míru – vyhlídce Českého ráje a dále po červené až k místu setkání – Turistické chatě. Celou cestu jsme poctivě sbírali vše, co do přírody nepatří. K naší radosti toho nebylo moc. Turisté, děkujeme!
Paní hraběnka nás vítala v cíli a jako poděkování si pro nás připravila ještě třetí bod programu – opékání buřtů. To víte, jak k dílu, tak k jídlu. Buřty jsme opékali tradičním trampovým způsobem, tzv. na klacku. A to by u ohně nesměli sedět průmyslováci dvou různých škol, aby se nevymyslela soutěž, kdo vyrobí hezčí opékací jehlice?
Touto cestou bychom chtěli poděkovat paní hraběnce za skvělou organizaci a těšíme se na další spolupráci.
Hana Halbychová a Michaela Libánská
