Výměnná praxe studentů 3. ročníku VOŠ a SPŠ, Jičín
Celý týden jsme byli pryč. V neděli brzo ráno mnozí z nás vstávali, aby byli u školy na šestou v nevlídném počasí, které nás provázelo celou cestu. Do cíle cesty, kterým byla Stredná priemyselná škola v Martině na Slovensku jsme dorazili i s přestávkami za šest hodin. Bylo to rychleji než všichni čekali a tak nás na místě nikdo nevyhlížel. Během chviličky však dorazil pan ředitel i studenti, kteří v rámci výměnné praxe studentů 3.roč. nastoupili do našeho autobusku a jeli směr Jičín.
Po ubytování na internátě, který je součástí komplexu školy spolu s tělocvičnou a jídelnou, jsme se přemístili do útulného bistra, kde jsme byli svědky toho, jak naši hokejisté získali bronzovou medaili, což nám všem spravilo trochu náladu z pošmourného dne.
Říci, že na nás byli všichni hodní, by bylo trochu málo. Všichni členové personálu školy, počínaje panem ředitelem Ing. Jozefem Juricou, CSc., byli velmi příjemní a snažili se nám zpříjemnit každou volnou chvíli. Dokladem toho je následující pečlivě připravený program:
V pondělí ráno jsme hned po raňajkách (snídani) nastoupili odbornou praxi. Nejdříve jsme v učebně CAD/CAM strojírenství navrhovali v programu Pro/Engineer jednoduché součásti. Pak jsme odměřovali na měřicím zařízení rozměry vyrobených modelů s přesností na 0.001m. V učebně automatizace jsme viděli krásně seřazeny tři skupiny úloh systému FESTO Didactic : 1) pneumatika, 2) elektropneumatika, 3) elektropneumatika s řízením PLC. V programu SFC se programovaly jednoduché i složité úlohy z automatizace : 1) výtah ve třípatrovém domě, 2) třídění barevných kuliček, 3) model křižovatky.
Odpoledne jsme si při prohlídce města uvědomili, že zde v Martině se právem nachází kulturní i národní centrum Slovenska. Na každém kroku nějaký důkaz : zde vznikla deklarace pro vznik společného státu Československo v r.1918, zde vznikla Matice slovenská, zde je cintorín(hřbitov), kde jsou pochováni ti nejvýznačnější Slováci, zde je Národní knižnice slovenská, zde je…
Večer jsme toho všeho ještě neměli dost a tak jsme si dali fotbálek, šachy, posilovnu i ping-pong.
V úterý jsme v elektro laboratoři zapojovali AKO a MKO (jednoduchá zapojení s logickými obvody) a pak jsme se snažili zkrotit v laboratoři roboty. Nejdříve korejský ROBOROBO, pak německý Fischer, dánské LEGO a nakonec i český Merkur. Odpolední program tvořila prohlídka skansenu, kde je několik dedín(vesnic). Potkali jsme tu norskou svatbu a prohlédli si, jaký je rozdíl mezi stavením bezzemka a samostatného rolníka. (Hlavně malá okýnečka, hliněná podlaha a nízké stropy). Večer jsme si to rozdali s místními ve florbalu, které jsme vyhráli.
Nejkrásnějším zážitkem byl pro většinu z nás středeční výstup na jeden z vrcholů Velké Fatry (Ostrá 1265m). Autobusem jsme dojeli pod pohoří a pak překonali během 2,5hod. 600m převýšení. Počasí nám přálo natolik, že byla i nahoře výborná viditelnost. Byl to, myslím, nejsilnější zážitek z celého pobytu.
Čtvrtek byl posledním „pracovním dnem“ a měli jsme možnost programovat pohyb MITSUBISHI robota a seznámit se se základy CNC programování. Odpoledne jsme si prohlédli výstavu „Ohýbaj ma mamko…“ (Ohýbej mě mami…), která ukazuje různé exponáty z prostředí rodiny a výchovy dětí na Slovensku za posledních 100 let. Tato výstava zaujala pochopitelně více pedagogy než studenty. Večerní program tvořila opékačka a diskotéka pro zájemce.
V pátek ráno jsme odjížděli s bohatými zážitky a příjemnými pocity. Tak se již teď těšíme na příští návštěvu.
Milena Drobníková a Zdeněk Pokorný, VOŠ a SPŠ Jičín
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
