Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Jičín, Pod Koželuhy 100

Každý může studovat…

… kdo má vstřícného ducha a otevřené oči! (D. Defoe)

Zaběhlý stereotyp školních dnů žákům 1. ročníků narušila v pondělí 6. listopadu a ve středu 8. listopadu slavnostní chvíle, pasování na žáky střední průmyslové školy – průmyslováky. Listopadový termín se stal tradicí, protože 5. listopadu 1871 se poprvé otevřely dveře, ještě ne VOŠ a SPŠ, Jičín, Řemeslnické školy pokračovací.

Neopakovatelnou atmosféru této chvíle podtrhovala samotná cesta zúčastněných do místa společného setkání … náměstí Albrechta z Valdštejna sice ozařovaly odpolední sluneční paprsky, ale studený vítr rozfoukával v podloubí napadané listí, mohutné pilíře arkád na nádvoří jičínského zámku chladně a důstojně shlížely na menší či větší skupinky slavnostně oblečených příchozích, široké dřevěné schody naznačovaly směr cesty, které výjimečnost vdechla historická prostora porotního sálu.

Rodinní příslušníci se rozpačitě usazovali na židle, očima hledali toho svého/svoji, netrpěliví a lehce nervózní žáci se zatím společně se třídními učiteli řadili v předsálí a usměvaví vyučující důstojně postávali v hloučku opodál. Až tóny hudby z filmové adaptace knihy Hobit, s podtitulem Cesta tam a zpátky, umocnily pokračování cesty nejen k pasování, ale i za vzděláváním, prostě k moudrosti.  „Moudrým se stane ten, kdo umí poznat víc. Naučme se o světě přemýšlet, poodhalme příčiny všeho, jen tak se nám otevře svět!“ sděloval maturant Jindřich Mlejnek ve Slibu průmyslováka. Nervozita z žáků opadla v okamžiku dotknutí se insignie s logy studovaných oborů školy, tu pevně držela paní ředitelka Mgr. Lea Vojtěchová, a získání odznaku příslušnosti ke škole od třídního učitele/třídní učitelky. Slavnostně dekorováni byli i třídní učitelé zástupci ředitelky školy. Hlasité Slibujeme! a následující tóny Studentské hymny utvrdily i učitele, že před nimi stojí skuteční průmyslováci s chutí studovat. I paní ředitelka mimo jiné připouštěla, že „ (…) mnohdy není ani tak důležité dosažení cíle, ale spíše cesta k němu, vzestupy a pády dodávají nejen zkušenosti, zdravé sebevědomí, ale i potřebné poznatky a dovednosti.“ Potlesk vyprovázel průmyslováky z porotního sálu a oni odcházeli již usměvaví a klidní s jasnou představou své cesty za poznáním.

Dodatek: s otevřenýma očima a s optimismem pokračují v cestě nyní do svých tříd EA1, TU Mgr. Pavel Velešovský; I1A, TU Ing. Jana Majkuthová; I1B, TU RNDr. Radmila Augustinová; ST1A, TU Ing. Jiří Mašek; ST1B, TU PaedDr. Taťána Chlumská; SZ1/OB1, TU Ing. Hana Halbychová.

Tak hodně štěstí a trpělivosti!                                                                                          

za vyučující PhDr. Irena Bílková