Sametová průmka
V letošním roce si celá republika připomíná 30. výročí od sametové revoluce, kdy zejména studenti bojovali za svobodu a demokracii. Vzpomínkové akce proběhly v té souvislosti ve všech větších i menší městech, ani Jičín spolu s naší školou nezůstal pozadu.
„Svoboda pro mě je nemít žádné omezení.“
Výklad dějin poměrně nedávných je ve školách obecně problematický z mnoha důvodů. Často se potýkáme s omezenou časovou dotací, s nedostatečným odstupem a nadhledem na události nedávných desetiletí, problematické je jejich hodnocení v době, kdy stále žije mnoho pamětníků, kterých se tato doba osobně dotýká. Proto letos naše škola hojně využila jičínské Regionální muzeum. S připomenutím doby před sametovou revolucí a oslavami kulatého výročí 17. listopadu 1989 se pojily hned dvě výstavy, které se svými vyučujícími navštívilo mnoho našich studentů.
„Život ve stínu šibenice“ přiblížil studentům společenské i politické souvislosti z doby druhého a třetího odboje, „Listopad 1989“ pak byl zaměřený na život v letech 1948-1989, na společenské změny a vývoj politické situace, který dospěl k sametové revoluci v listopadu 1989. Průvodcem a komentátorem výstav byla paní Hana Fajstauerová, historička Regionálního muzea v Jičíně, jejíž poutavý výklad vtáhl studenty do dané doby a alespoň částečně přiblížil náladu a atmosféru listopadových dnů roku 1989. Kromě klasické dějepisné výuky se tak studenti seznámili s touto etapou moderních českých dějin pomocí dobových materiálů, tehdejších tiskovin, zvukových záznamů. Mohli si na dějiny “sáhnout” zblízka.
“Svoboda je pro mě pravda.”
Aby byl prožitek ještě intenzivnější, některé třídy se svými vyučujícími se v pátek 15. 11. 2019 zúčastnily akce pořádané Lepařovým gymnáziem, konrétně Studentskou radou pod vedením Vládi Sedláčka. Několik stovek studentů jičínských středních škol vytvořilo na náměstí živý řetěz, následovaly projevy zástupců jednotlivých škol. Za VOŠ a SPŠ vystoupil se svým poselstvím Martin Pajr (I4B). Na závěr akce zazněla sborově zpívaná píseň Karla Kryla Anděl a česká státní hymna.
Před víkendem plným oslav výročí se tak studenti rozcházeli s tímto hlubokým zážitkem, který jim snad alespoň trochu přiblížil náladu a euforii listopadových dnů doby, kterou vlastně nikdo z nich nezažil. O to důležitější je připomínat si, že svoboda a demokracie tu nebyla vždy a také jejich generace by o ni měla pečovat.
“Svoboda je pro mě výsada, které si je třeba vážit, a ne ji brát jako samozřejmost.”
(z myšlenek studentů)