Šeříky provoněná Praha nás také přilákala!
V pondělí 28. dubna se třídy SM2, SC2, ET2 a I2B zúčastnily společenskovědní exkurze, jejímž cílem byla návštěva dvou míst, Senátu Parlamentu ČR a Národního divadla.
Panorama Prahy může každý Čech vidět opakovaně, proto jsme zámeckými schody stoupali ke komplexu Pražského hradu. Míjeli jsme informacechtivé turisty a slyšeli rozmanité jazyky. Čas nás neúprosně tlačil, a proto jsme jen zrakem mapovali některá známá místa – věž Daliborku, Zlatou uličku, baziliku sv. Jiří, chrám sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Důstojnost historických budov se mísila s uvolněnou atmosfétou šířící se kolem prodejců rozmanitostí. Výhled na sluncem ozářenou Prahu a některé její dominanty byl krásný, dokonce podmalovaný hudbou pouličních muzikantů! Nerudovou ulicí jsme sice spěchali, ale museli jsme alespoň pohledem pozdravit rodný dům Jana Nerudy. Chrám sv. Mikuláše jsme však už jen minuli.
Překonali jsme technické kontroly při vstupu do Senátu a vnímali jsme souběh minulosti a současnosti této krásné budovy. Albrecht z Valdštejna tak propojil město studia, Jičín, s budovou Senátu a okolními zahradami. Přemýšleli jsme nad obrovskou ctižádostí, která nás provázela při každém kroku těmito prostory, tohoto vzrůstem nepříliš velkého muže. Do současnosti nás vrátila rekonstruovaná jízdárna, v níž probíhají zasedání horní komory Parlamentu ČR – Senátu. Hlavní náplní činnosti Senátu je jeho účast v legislativním procesu při projednávání návrhů zákonů, mezinárodních smluv a evropské legislativy. I my jsme na chvíli zasedli do lavic a stali se senátory s pocitem, že to dokážeme možná i lépe.
Zalidněným Karlovým mostem a následně nábřežím Vltavy jsme, někteří již unaveně, kráčeli k významnému symbolu českého národa, k budově Národního divadla. Letmo jsme nahlédli do kavárny Slávie a již nás pohltila novorenesanční budova architekta Josefa Zítky. Nadšený průvodce nám ukázal vše, od sklepa, přes hlediště, balkóny až po půdu. Přesvědčil nás, že naše Národní divadlo, zlatá kaplička nad Vltavou, je jednou z nejvýznamnějších staveb v zemi jak z hlediska obecně národněkulturního, historického, tak i čistě architektonického. Při zpáteční cestě nám jen vrtalo hlavou, proč kámen z nedalekého Kozákova byl ze základů Národního divadla odstraněn.
PhDr. Irena Bílková a PaedDr. Alena Chlumská