Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Jičín, Pod Koželuhy 100

Nové výzvy přináší nové zkušenosti

Soutěž v kybernetické bezpečnosti – ročník 2020/21. „Chceš si prověřit své znalosti a dovednosti v oblasti kybernetické bezpečnosti? Jsi student či studentka základní, střední nebo vysoké školy a už ti bylo 9 a ještě ti nebylo 25 let?“ Tuto výzvu vyslyšeli Jirka Janďourek (I4A), Ondra Švorc (I2B) a Matěj Lukáč (I3A), kteří nakonec obsadili skvělé 2., 4. a 6. místo. První dva jmenovaní postupují do národního finále, které se bude konat 20. května 2021.

Soutěže jsem se zúčastnil na základě upozornění od mého pana učitele na počítačové sítě, pana učitele Vaníčka. Tím to začalo – zaslal nám zprávu, o tom, že se nějaká soutěž koná. Bylo to v neděli v čase oběda. Odpoledne jsem se rozhodl na soutěž podívat a přihlásit se. Kybernetika (nauka o počítačové bezpečnosti) není něco, v čem bych se cítil být obzvlášť dobrý, ale řekl jsem si, že za zkoušku nic nedám a že se určitě něčemu novému přiučím. Člověk se nesmí bát poznávat nové věci. To bylo také mojí hlavní motivací, přiučit se něčemu novému, neznámému, rozšířit si tak své obzory v IT.

Do soutěže jsem se nejdříve musel zaregistrovat prostřednictvím webové stránky, kde jsem vyplnil, do jaké třídy chodím, kolik mi je let a jakou školu navštěvuji (resp. v jakém kraji studuji). Podle toho jsem mohl být zařazen do jedné ze 3 kategorií: Junioři (9 – 15 let), Středoškoláci (15 – 20 let) a Vysokoškoláci (20 let a více). Já byl zařazen do kategorie Středoškoláci. Každá kategorie soutěžila v rámci svého kraje. Minimální počet bodů pro postup do dalšího kola představoval 24. Soutěž probíhala formou kvízu s otázkami, většinou o 4 možnostech. Obsahem otázek byly převážně definice pojmů souvisejících s tématem kybernetické bezpečnosti. Ze začátku nebyly otázky moc obtížné, ale na čím větší počet otázek jsem odpověděl, tím byly těžší a tím déle jsem nad nimi musel přemýšlet. Téma otázek se taktéž postupně měnilo. Nejnáročnější byly právní otázky z oblasti kybernetiky v závěru testu. Při jeho vyplňování jsem si poznamenával stranou pojmy, kterým jsem nerozuměl, a později jsem si je vyhledal. Některé mě zaujaly více, některé zas méně a podle toho jsem jim také věnoval adekvátní čas. Osobně bych ocenil možnost zpětné prohlídky testu a úpravu některých otázek na nějaké vhodnější mé věkové kategorii.

Času, který jsem strávil vyplňováním testu, nelituji. Jsem rád, že jsem se zúčastnil, a to, že postupuji, beru jen jako bonus, jako možnost přiučit se něčemu novému, neznámému. Mrzí mě jen to, že jsme se ze školy přihlásili do soutěže pouze 3.

Nakonec bych rád poděkoval nejen panu učiteli Vaníčkovi za předání informace o soutěži, ale i ostatním učitelům na škole, kteří nějakým způsobem informují své žáky o možnosti soutěží a dělají pro ně něco nad rámec běžných vyučovacích hodin.

Ondřej Švorc, I2B