Stopy historie
Vztah k minulosti utváří vztah k současnému dění
25. a 26. června 2019 se někteří žáci tříd I1A, E1, I2A a SC/SM3A zúčastnili zájezdu do Krakova a Osvětimi, organizovaného vyučujícími českého jazyka a literatury, dějepisu a občanské nauky – PhDr. I. Bílkovou, PaedDr. A. Chlumskou a Mgr. R. Novákovou.
Opravdu letní počasí s teplotami nad 40 stupňů všechny zúčastněné provázelo až do metropole Malopolského vojvodství v jižním Polsku, historické země Malopolsko. Krakov, historická rezidence polských králů, sídlo starobylé univerzity a arcibiskupství, je zapsán na seznamu Světového dědictví UNESCO. Tuto skutečnost potvrdily prohlídka hradu Wawelu s katedrálou sv. Stanislava a sv. Václava, procházka jedinečnými ulicemi Kanonicza a Grodzka s historickými domy, ale i s neopakovatelným turistickým ruchem, zastavení na Krakovském rynku, největším náměstí Evropy, s Radniční věží, tržnicí Sukiennica, kostelem sv. Vojtěcha, Mariánským kostelem, památníkem polského spisovatele A. Mickiewicze a nedaleké gotické opevnění Starého města s Florianskou bránou a Barbakánem.
Letní žár pokračoval i druhý den, ale tento žár mrazil. Žáci s vyučujícími se přesunuli do Muzea Auschwitz-Birkenau, které se stalo němým důkazem vymýcení jedné kulturní tváře Evropy a současně názorným příkladem slov genocida, holocaust, šoa. Auschwitz I byl založen v bývalých kasárnách ve městě Osvětim. Tiše, s hlavami skloněnými tíží informací předávaných průvodkyní žáci minuli vstupní bránu a procházeli kolem pravidelných seskupení přízemních a patrových cihlových budov, táborového shromaždiště. V rychlém sledu nádvoří bloku 11 (vězení) se Stěnou smrti a táborové popraviště, zejména pak plynová komora se spalovnou. Auschwitz II neboli Auschwitz – Birkenau, nazvaný podle vesnice Březinka, byl vybudován následně. Vstupní Brána smrti, rampa s železničními kolejemi, a vpravo i vlevo množství dřevěných baráků a vzadu plynové komory a krematoria se spalovacími pecemi. Usmrcenými v těchto vyhlazovacích táborech byli z 90% Židé prakticky ze všech evropských zemí – 1,1 mil. Filozofka H. Arendtová později napsala, že nacistický režim byl prvním režimem v dějinách, který rozhodoval, kdo smí a nesmí žít na této planetě.
Zvláštní pachuť v nose i ústech všem zůstávala ještě dlouho a připomínala, že existují události rozumem nepochopitelné. Všichni však při cestě domů věděli, co nesmí již nikdy udělat člověk člověku!
 |
 |
 |
 |
