Holandsko 2011
Zájezd naší školy do Holandska započal 10. 4. 2011 večer, kdy se před elektro oddělením VOŚ a SPŠ shromáždili studenti připravení k odjezdu. Po rychlém rozloučení s rodiči a vyřízení nezbytných maličkostí jsme mohli vyrazit na cestu. Na dvanáctihodinovou cestu plnou malých zastávek, sledování filmů, poslechu hudby a přerušovaných „šlofíků“.
Po náročném nočním přejezdu jsme pondělní program odstartovali v německém Papenburgu. V tomto historickém městě sídlí Meyer Werft, jedna z největších firem na výrobu zaoceánských lodí. My jsme se podívali do tohoto obrovského komplexu a za doprovodu holandské rodačky jsme se dozvěděli největší zajímavosti jak o výrobě lodí, tak i třeba o tom, jak lidé na takových lodích žijí. Poté následovala návštěva obce Lathen v regionu Emsland, jejíž „dominantou“ je vývojové středisko (TVE) a zkušební okruh vlaků Maglev Transrapid. (Maglev – zkráceně z „ magnetická levitace.“ Vlak se pohybuje na polštáři magnetického pole, které je vytvářeno soustavou supravodivých magnetů, zabudovaných v trati i ve vlaku).
Navečer jsme se ubytovali v penzionu v místě zvaném Noordlaren a už se těšili na další den. Úterní program byl opravdu nabitý a první aktivita, kterou jsme měli před sebou, byla návštěva tradičního holandského skanzenu Zaanse Schans s typickými větrnými mlýny, sýrárnou a dílnou na výrobu dřeváků. Zde jsme si mohli nakoupit dárečky a zajímavosti pro naše rodiče doma v Česku.
Naše další putování se ubíralo směrem ke třetímu největšímu přístavu v Holandsku – Eemshavenu. Převážně industriální městečko ležící na řece Emži sice nemá bohatou historii, zato je zde hned několik větších přístavních mol. Měli jsme příležitost podívat se až k Severnímu moři a vyfotit se na pláži. Zároveň s tím jsme ale také viděli průmyslovou část této malé zemičky, která žije v podstatě v souladu s přírodou a jejími zákony. Všude jsme zde narazili na obrovské kolosy větrných mlýnů a bio elektráren.
Následovalo několik dalších prohlídek, mezi nimiž by stálo za to připomenout návštěvu Naardenu s Muzeem J.A.Komenského, závodní okruh v Assenu či největší město dané provincie-Groningen. To se dá velikostně přirovnat k našemu Hradci Králové. Zde jsme si mohli prohlédnout zachovalé středověké památky a projet se po řece, tímto městem protékající. Rozdělili jsme se na dvě skupiny a nastoupili si na palubu dvou lodí, následovala asi čtyřicetiminutová okružní jízda, v níž jsme viděli to nejdůležitější v celém městě, včetně „Opilé věže“.
Poslední dva dny naší výpravy byly zasvěcené návštěvám škol, se kterými spolupracuje naše jičínská. Ve čtvrtek nás uvítal učitel jedné základní školy, která bohužel vyhořela a žáci tak musí zůstat v provizorní škole vyrobené z kontejnerů. Bylo nadmíru zajímavé, jak se tamní vedení a žáci vypořádali s touto situací.
Páteční návštěva už byla takovým posledních chodem před naším odjezdem domů. Podívali jsme se do všeobecné střední školy v Staadskanalu, kde jsme k našemu překvapení mimo technických oborů mohli vidět i další zaměření – např. ošetřovatelky, učitelky ve školce, kadeřnice, tesaře .
Zájezd bychom mohli zhodnotit velmi snadno – ÚSPĚCH. Viděli jsme mnoho z tamní kultury a nakoukli pod pokličku každodenního života jiného státu. Opravdu velmi odlišně žijícího státu, než jak tomu je v našem případě. Takovéto exkurze a zajímavé výlety nám tak dávají jen další impulz těšit se na další podařené zájezdy. Děkujeme.
Vlastimil Ferko, TL 2
 |
 |
 |
 |
 |
 |
